Když se v létě vedení minnesotského klubu rozhodovalo, které hráče si ponechá do další sezony, nabídlo nejnižší možnou smlouvu útočníkovi Ryanu Carterovi. Ten za málo peněz předvádí hodně muziky. Je ovšem poněkud nedoceněným článkem týmu Wild. Pokud ani vy v něm nevidíte důležitého forvarda, pak vás třeba přesvědčí následující řádky, jež odráží Carterovu důležitou hru z úvodu sezony.

Dnes dvaatřicetiletý útočník, zvyklý hrát na centru či levém křídlu, nikdy neprošel draftem, přesto za sebou má už více než čtyři stovky zápasů v NHL. V bodových statistikách byste ho na čele hledali marně, nikdy nepřekročil patnáct bodů za sezonu.

Carterova úloha ovšem tkví v tvrdé, defenzivní a neustávající práci, která ho dělá natolik jedinečným hráčem v minnesotském kádru. A na ledě to je vidět v několika ohledech.

1) Oslabení
Fanoušci Wild měli strach, co udělá s týmem odchod Kylea Brodziaka, který byl hlavní stavebním kamenem minnesotské formace čtyř proti pěti. Jeho úlohu zastal právě Ryan Carter a díky své zdařilé hře do defenzívy a silovým parametrům je při oslabení nepostradatelný. Pravda, úspěšnost oslabení Wild není nějak závratná, ale Carterův vrub inkasované góly rozhodně nejdou.

2) Hráč pro klíčové situace
Uplynulý zápas s Chicagem. Hosté hrají bez brankáře a chystají se k náporu. Kdo na ledě stojí vedle hvězd z první a druhé lajny? Ano, správně, vysoký útočník Carter. Opět připravený čelit důležitému oslabení.
Ale to není jeho jediný přínos v důležitých zápasech. V témže zápase zajistil vyrovnání, když nastartoval do přečíslení a po přihrávce před branku si mazácky poradil s brankářem. Carter sice není produktivním hráčem, ale má skvělý pohyb a dobře předvídá hru soupeře. Důkazem je například jeho gól proti Anaheimu ve vlastním oslabení. Ano, má na kontě pouze dva body za dva góly, ale oba stály rozhodně za to a přišly v důležité momenty.

3) Mstitel za soupeřovy fauly
Každý tým má (nebo by měl mít) hráče, který pomstí tvrdé zákroky na největší hvězdy týmu. Dříve měla Minnesota Boogarda, Cookea nebo Stewarta nyní to vypadá, že úlohu nebojácného ctitele, který se nebojí po odpískání rozdat nějakou tu ránu navíc nebo přirazit soupeře na mantinel, převzal právě Carter. Minimálně v tomto ohledu je jediným hráčem v týmu.

Loni měl Carter v v 53 zápasech u Wild 13 bodů. Letos za 10 zápasů zatím dva. Až příště budete sledovat zápas Minnesoty, jistě sami dobře uvidíte, že hráč s číslem 18 si na ledě zjednává respekt v jiných disciplínách než je sbírání bodů po hrstech.

Kromě toho má dostatek zkušeností – Stanley Cup 2007 a bronz z MS 2013.