Když se v létě 2011 Minnesota vzdala zadáka Bretta Burnse výměnou za Devina Setoguchiho a mladého Charlieho Coylea, očekávala od druhého jmenovaného, že se brzy zapracuje do některého z elitních útoků týmů. Po tři sezony u Wild ale dnes třiadvacetiletý forvard nepřekročil hranici 35 bodů za sezonu a „zamrzl“ ve třetí formaci. Letos se ale zdá, že dotáhl konkurenci a mohl by zamířit výš.

Rodák z amerického Weymonthu byl draftován v roce 2010 už v prvním kole (28. celkově) San Jose. Za Žraloky si ale nikdy nezahrál, protože po dalších dvou letech strávených v juniorce zamířil do Minnesoty.

Wild mu dali prostor v hlavním týmu na pozici centra i pravého křídla. Coyle v poslední sezoně dosáhl pětatřiceti kanadských bodů, což bylo zklamáním.

Formu odstartoval povedený šampionát

Po skončení minulé sezony se Coyle připojil k americkému týmu na probíhajícím mistrovství světa v České republice. Během pěti zápasů stihl tři góly a dvě asistence a na konci šampionátu si na krk pověsil bronzovou medaili. Nemohl jsem si nevšimnout trefného komentáře na oficiálním Facebooku Minnesoty. Jeden z fanoušků položil otázku: Kde byly Coyleovy góly z mistrovství během sezony?

Odpověď možná byla mnohem prostší, než by se tehdy zdálo. Coyle možná zkrátka ještě nedorostl a „nepřeřadil“ na vyšší výkonnostní stupeň. Však mu je teprve třiadvacet. Zároveň se ale na ono kýžené zlepšení nejspíše dostal dříve, než v květnu doufali sami fanoušci.

Podívejme se Charlieho dnes. V přípravě byl nejproduktivnějším hráčem Wild a úžasně vstoupil i do nového ročníku NHL. Obrovitý útočník všem v posledních dvou zápasech ukázal, jak důležitým hráčem může být pro tým. Nejprve proti Coloradu připravil vyrovnávací akci pro Vaneka a proti St. Louis vstřelil branku po krásné individuální akci, kdy vytěžil ze své rychlosti, mohutné postavy o odstavení obránce a šikovnosti při zakončení. A to mu do statistik ještě přibyl šťastný gól po Vanekově nahození ze záporného úhlu v utkání s Blues.

Spolupráce s Vanekem klape, ale co kdyby…?

I přes značný progres zůstává Coyle ve třetí lajně, kde mu společnost dělá ostřílený mazák Thomas Vanek. A právě s ním mu spolupráce skvěle šlape. Až se uzdraví Justin Fontaine, může klidně mít Minnesota nejsilnější třetí formaci v celé lize.

Nabízí se ovšem otázka, zda by se nevyplatilo Coylea posunout do některé z vyšších formací, byť by to znamenalo roztrhnutí spolupráce s Vanekem. Jistě, vítězná sestava se nemění, ale dejme tomu, že Coyle udrží stávající skvělé výkony a trenéři ho budou muset chtě nechtě popustit „ze řetězu“. A teď si představte formaci Parise – Granlund – Coyle. Lídr mužstva schopný střílet řadu gólů, menší tvořivý centr a urostlý silový útočník, který umí jak rozdávat puku, tak střílet góly. Nezní to špatně, že?

Myšlenka je to jistě příliš odvážná a rozhodně brzká. Máme za sebou pouze dva zápasy sezony a není zatím jisté, zda Charlie Coyle dozná svému vzrůstajícímu potenciálu. Dojem z úvodu sezony nicméně zanechal skvělý. Když už nic jiného, měli by trenéři uvažovat o jeho častějším nasazování do přesilových her. Vždyť v přípravě v nich exceloval.

Pro Minnesotu na tom je nejlepší to, že Coyle má u Wild smlouvu až do léta 2020. S velmi přijatelnou roční gáží 3,2 milionu dolarů.

foto: (obličej hráče) wild.nhl.com