Stejně jako před rokem, i letos vyřadila Minnesota v prvním kole play-off velkého favorita na zisk Poháru. Před rokem to bylo famózní Colorado, včera ukončila sezonu Bluesmanům ze St. Louis. Co bylo hlavní příčinou toho, že Divoši podruhé za sebou zakusí čtvrtfinále? Vybrali jsme pět důvodů.
Foto: Oficiální FB stránka klubu
1) Wild hráli jako celek
Asi nejdůležitější ze všeho v uplynulé sérii byl týmový výkon Minnesoty. Ten bezprostředně navázal na poslední tři měsíce základní části, kdy Wild hráli jako celek. A to se nezměnilo ani ve vyřazovacích bojích. Zápasy nebyly záležitostí první pětky, i hráči ze čtvrté formace jako Bergenheim, Schroeder či Cooke nechali na ledě maximum. To samé platí i o obráncích. Pravda, některé hvězdy nebyly tak produktivní (Suter a Zucker 1 bod, Vanek 2…), ale to jenom podtrhuje vytíženost a důležitost všech formací. A přesně tak to má v play-off být.
2) Blues nezvládli tíhu situace a svoje nervy
Potřetí za sebou končí hokejisté St. Louis v prvním kole play-off. A to vždy byli favority. To rozhodně nepřidá na tlaku, který je na vás vyvinut. Není proto divu, že vám v takovýchto chvílích takříkajíc tečou nervy. U Blues to tak bylo, a to navíc v nepotřebných situacích. Například v závěru prvního zápasu mohli srovnat, jenže zbytečný faul je poslal do čtyř, Otta dokonce předčasně do kabin. Podobné to bylo v šestém zápase, kdy jakoby někdo Bluesmanům v závěru svázal ruce. Nervozita dělala svoje, o čemž ví třeba gólman Allen (viz níže). Nervy také, bouřlivák Ott by mohl vyprávět.
3) Divoši se dokázali oklepat z vysoké porážky
V play-off je úplně jedno, jestli tým prohraje o jeden gól nebo o sedm. Ale psychický dopad vysoká porážka vždy bezpochyby má. Přesně taková se zrodila ve čtvrtém zápase, který Blues vyhráli 6:1. Jasně dominovali, vyhnali Dubnyka z branky a vyrovnali sérii. Hned v dalším utkání byli opět v první třetině o poznání lepším týmem. Jenže Divoši se nenechali zlomit, vysokou prohru a v té době i dominanci Blues hodili za hlavu a vrátili se ke své hře. Hře, jež je dovedla nejen do play-off, ale i do čtvrtfinále. Dobrá trenérská (a jistě i kapitánská) práce!
4) Tři laciné (a důležité) góly v Allenově síti
Zápasy mnohdy rozhodují překvapivé góly, což play-off platí dvojnásob. Tři takové padly v posledních dvou zápasech a gólman Blues Jake Allen rozhodně neměl ani jednou čisté svědomí. Nejprve pustil Scandellovu střelu z úhlu v první třetině pátého utkání (tehdy šlo o první střelu v utkání až po 11 minutách hry, do té doby Blues jasně Wild přehrávali) a v posledním zápase dostal laciné góly od Pariseho a Fontainea, načež předčasně usedl na střídačku. Minimální zkušenosti mladého gólmana jistě St. Louis mrzí. Byť v ostatních případech byl pro tým oporou, v těch klíčových to ale nevyšlo.
5) A zase ten Dubnyk!
Je čerstvě nominovaný na Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře sezony. V prvním kole play-off ukázal, proč tomu tak je. Devan Dubnyk nastoupil ke všem šesti zápasům a v pěti byl zase obrovskou oporou svého týmu. Pravda, čtvrtý zápas mu velmi nevyšel a po šesti gólech střídal, v ostatních (zejména posledních dvou) byl ale zase obrovskou personou. Společně se Zachem Parisem tou nejvýraznější v minnesotském dresu. Statistiky mu značně kazí ono nepovedené utkání, i tak se ale jeho úspěšnost blíží 92 %. Dubnyk je zkrátka spasitelem celé sezony a stále nemá dost. Jen tak dál!
Ešte by som vyzdvihol zlepšené presilovky v play-off :).
Jo, to máš pravdu :). Oproti tragickým přesilovkám v závěru sezonu to byla velká vzpruha 🙂
Chlapci předčili má očekávání. Blues byli většinu sezóny skvělí a i teď po polovině této série jsem věřil víc jim, ale ty dva zápasy po výprasku 1:6 byly zvládnuté dokonale. Zatím vše vypadá skoro ideálně, uvidíme, co bude dál. 🙂
Dúfajme, že ďalšiu sériu začnú tak, ako hrali tie posledné dve zápasy :). A myslím, že proti Chicagu opäť môžu rozhodovať brankári, v tom by Wild mohli mať výhodu.