John Scott, jméno hromotluka a bijce v posledních dnech zná snad každý hokejový fanoušek. A přesto byl ještě nedávno takřka neznámý. Fanoušci jej z recese zvolili kapitánem do All-Star Game a Scottovi se obrátil život na ruby. Vše vygradovalo uplynulou nocí, kdy se stal nejužitečnějším hráčem zápasu hvězd. Na hráče, co v 285 zápasech NHL nasbíral 11 bodů slušný večer. Scott dnes na theplayerstribune.com zavzpomínal na mnohé, například na svůj start v dresu Minnesoty Wild. A jaký že byl? Poměrně divoký.

„Ahoj, zlato… dostal jsem nabídku hrát v American Hockey League… v Houstonu,“ řekl Scott své překvapené snoubence v roce 2006. Překvapení to bylo, vždyť  poslední čtyři roky hrál v NCAA, kde nikdy nepřekročil hranici pěti bodů za sezonu. Místo toho se věnoval studiím, dobře věděl (nebo spíše špatně), že hokejem se na profesionální úrovni nikdy nebude živit. Jenže tentokrát to byla jeho postava (203 cm a 118 kg), co přimělo zástupce Minnesoty oslovit tohoto hromotluka a dát mu šanci na farmě.

Své snoubence dal tehdy slib. Požadoval tři roky, pak slíbil, že se vrátí do „skutečného světa“. A po dvě sezony mohla začít Scottova tvrdá hra v AHL. V té druhé nasbíral 183 trestných minut a dokonce vstřelil tři góly. Na Scotta nevídaná produktivita.

Když měla nastat jeho třetí sezona v AHL přišla zpráva: „Wild tě chtějí v Calgary. Dnes večer.“ Tehdy šestadvacetiletý útočník John Scott obeslal svým známým textové zprávy, že večer bude hrát v NHL, odjel na letiště, kde zjistil nepříjemnou zprávu. Zapomněl si pas. Marné byly jeho snahy. „Madam, já jsem kanadský občan! Musím se dostat na tento let. Mám hrát v NHL dnes večer.“ Scott, který měl sbalený dres, výstroj a vše ostatní kromě pasu, životní utkání zmeškal. A proč neměl pas u sebe pořád? Důvod byl prostý – pasy nosili jenom hráči AHL, kteří mohli čekat, že dostanou povolávací rozkaz do hlavního týmu. Scott mezi ně do té doby nepatřil.

Tehdy myslel, že jeho šance zahrát si vysněnou NHL jsou pryč. Jenže Wild se ozvali o několik týdnu později znovu a tentokrát už pasový doklad měl. Večer naskočil proti Pavlu Datcjukovi, Nicklasu Lidströmovi a zbytku Red Wings.

Nakonec v sezoně 2009/10 sehrál 20 zápasů, dokonce si připsal i jednu asistenci a nebyl ani tolik vylučovaný. Slib tehdy už svojí ženě nesplnil, za rok stál na ledě znovu v dresu Minnesoty Wild – 51 zápasů a 2 body za asistenci a první gól v kariéře do sítě Caroliny. Netřeba dodávat, jakou měl Scott radost.

Johnovy kroky nadále vedly do Chicaga, New Yorku, Buffala, San Jose, Arizony a nově i na farmu Montrealu. A pochopitelně i na Zápas hvězd. V něm byl sice Scott z recese, ale přiznejme si, že díky němu to byla pořádná show.

Stačilo ovšem málo a Scott skončil u svého vysokoškolského diplomu a normální práce bez hokeje a na včerejší zápas by se díval z pohodlí domova. Nebýt šance kterou mu Minnesota dala a především nebýt štěstí, že ony šance byly dvě. Obyčejná lidská zapomnětlivost málem připravila letošní All-Star Game o svojí největší „Hvězdu“!